Street FIGHTER Weekend 4
Reportáž z akce
Autor: RUTAN
Datum: 24.9–26.9.2010

Finálové kolo SFW už tradičně patří Částkovickému letišti. Samotná organizace tohoto dílu začala už na začátku Července, kdy jsem si v hlavě dával dohromady, jak by to asi mělo vypadat. Rozhodl jsem se do této akce pustit opravdu všechny dostupné zdroje, a to především do cen pro jezdce, kteří si to vzhledem ke své vytrvalosti v celém ročníku 2010 plně zasloužili. Abych řekl pravdu tak první, nad čím jsem začal přemýšlet, byly poháry pro vítěze. Strávil jsem dva dny hledáním na internetu a nakonec mi došlo, že pokud to má být něco extra, tak budu muset trofeje trochu přizdobit sám. Nakonec došlo i na takové technologie jako plazmové řezání, eloxování atd. No jo, ale jaké koupit ceny do soutěží?vzal jsem ostrou tužku a hodil to na papír. Když na mně v součtu vyskočila cifra 27.000,–Kč, tak mi došlo, že se bude asi muset trochu škrtat. Nakonec to nebylo až tak drsné, protože se podařilo sehnat pár sponzorů, kteří nějaké ceny do soutěží věnovali, nebo mi dali na zboží slevu, za což bych jim teď chtěl velmi poděkovat!
Konkrétně :

www.outdoor-liberec.cz
www.yacomi.cz
www.uvm.cz
www.motostyl.cz
www.poharymeda­ile.cz

Jak se SFW blížil, byl jsem čím dál tím víc nervóznější kvůli počasí. Týden před akcí už jsem chodil nervózně sem a tam jak lev v kleci, za krkem mně bolelo jak jsem furt čuměl na nebe a v jednom kuse přemýšlel co bude když bude pršet. Dva víkendy před SFW bylo krásně a na počasí jsem se pro sichr nedíval ani když vysílala Radka Kocurová. Zhruba dva týdny před akcí jsem ještě naložil letáky do auta a jel jsem je rozvézt po Pelhřimovsku. Ujel jsem asi dva kilometry a upadl mi výfuk:) Pravda, načatý už trochu byl, ale naučil jsem se to ignorovat, pořádně zesílit rádio a jelo se, ale s tímhle kraválem jet přes půl republiky? To ani náhodou! Takže zpátky domů, do kombinézy, na motorku přikurtovat 20kG letáků a jelo se.
Den před akcí ještě bylo poměrně hezky (rozuměj – v Liberci prší, ale za kopcem už v pohodě). Protože letos jsme z určitých okolností s Vodou museli změnit wágen z dodávky na Vodovo korejskou raketu, tak místa a koní ubylo, ale srandy je s tím o to víc. Kdo z vás už třeba na dálnici musel řadit za dvě aby udržel osm pětek do kopce? Kdo z vás se musel nejdřív dvakrát rozmyslet jak hluboko může stáhnout okénko, aby šlo zase zatáhnout zpět? Je to prostě kultovní kára!!
Na místo jsme dorazili kolem poledne, Sláva už v montérkách kmital a stavěl stánek s občerstvením a počasí bylo furt OK. Sice kosa – vepřovica, ale sucho!. V plechové boudě u letiště jsme našli hromadu pneumatik a rázem bylo rozhodnuté, z čeho budou letos bariéry. Tak jsme to navozili na plochu, počmárali asfalt primalexem,rozbili základní tábor a postupně se začali sjíždět první pacienti. Ten den jsem si stihl po dvou týdnech i pořádně zatrénovat a na soutěž jsem byl opravdu řádně připravený. Stoppie šlo jakš takš, gumování fungovalo na výbornou a jízda pomalosti měl být můj tajný trumf, protože jsem se naučil spojčit! V osm večer už nám bylo depo malé. Dodávka vedle dodávky, a klasická páteční pohodová atmosféra. Hip hop z repráků, oheň, krkovička na grilu, pívo a moře zelené dobroty – dar přítele Pepperminta. Jako ložnici jsem zřekvíroval nejlepší pokoj v nedalekém squotu, kde byla životně důležitá elektrická zásuvka, takže nově zakoupený teplomet se činil celou noc.
Pořád ještě bylo počasí OK…

Ranní probuzení charakteristické pro SFW –zima, špína a monkey bussines za krkem, prostě čundr jako svině:-)) Jsem drsňák, mám to tak rád a celou zimu mi to bude chybět! Vylezu z doupěte, mrknu na nebe a bylo po náladě. Šedá deka kam až oko dohlédne a vlezlá, vlhká zima. Asfalt byl ale pořád suchý a to bylo zásadní.
Dali jsme se do finálních příprav, rozhejbat reprosoustavu a mohli jsme v klidu ještě potrénovat. Problém č.1 – jak namačkat na plochu při tréninku 10 lidí najednou? Musím říct, že mi to bylo místy opravdu nepříjemné. Pořád člověk musí dávat pozor kolem sebe, hlavně při otáčení na ranveji. Holt to nejsou Tchořovice, kde je místa habaděj.
No a pak pro mě přišel zásadní moment celého víkendu. Jenom jsem potřeboval popojet 30m s mašinou a nějak mi to zdivočelo, warťas vyrazil dopředu, přede mnou stromy, tak jsem sáhl po brzdě a studená přední guma udělala co se od ní očekávalo. Přední kolo smyk, instinktivní šlápnutí levou nohou na zem a KŘUP. Ostrá bolest v koleni, zaťaté zuby a spousta nadávek sám sobě co jsem to za debila, že nemám na noze zrovna teď ortézu. Toto místo je pro mě prokleté. Přesně před rokem, přesně tady a přesně to samé koleno jsem si znovu prolomil a zase 14 dní před dovolenou. Po půl hodině a jsem se tak nějak dal do cajku a šlo se na zahájení celé akce.

První bod, na který jsem se mimořádně těšil byl křest kalendáře STUNTRIDING 2011. O tomto projektu se rozepíšu v nějakém z dalších článků, ale výsledkem půlročního úsilí byl první kalendář motokaskadérů, který kdy kdo v ČR (a v tomhle rozsahu asi i na světě) vyrobil.

Po samotném křestu jsme se pustili do finálového kola soutěží SFW. Celkové pořadí bylo po SFW 3 hodně našponované a každý si musel na finálové kolo pořádně potrénovat, aby svou pozici udržel nebo zlepšil. Já jsem se své malé naděje, že ubráním třetí místo před rozjetým Sporťákem vzdal už v Pátek, když jsem pozoroval jeho trénink. Jediné, na co jsem sázel – jeho nový stroj, na který možná ještě nebude zvyklý, se mi rozplynulo jak pára nad hrncem, protože defakto nebylo vidět rozdíl a to je ve Sporťákově případě fakt průšvih. Radost pohledět bylo i na Kejleba, který se s Daytonou hodně vyžívá v gumování a krásně se na ty drifty kouká…
Do tohoto soutěžního kola nastoupilo hodně nových tváří a mám z toho radost. Dokonce přijeli i bratia zo Slovenska (vyjížděli v Sobotu, v jednu ráno a přijeli na devátou). Co musím zmínit je MEGA styl Filipa Antošovského při nástupu do wheelie ála Mortal Combat. Lidi to je NĚCO…vytočit skoro k omezovači JEB TO TAM! Když jsem to viděl poprvé, tak jsem čekal, že ho budu lovit z pod motorky, protože to prostě musí přehodit přes záda, ale ono ne – poslal to tam vždycky na milimetr přesně. Nééé-chááá-pu!!
Prvních šest jezdců jelo ještě na suchu. Potom jsem na trať pustil démona Martina Krátkého aby trochu rozhýbal lidi, protože jeho styl to je už přímo kaskadérské porno. Potom na řadu přišly divácké atrakce a čtyři odvážní se mohli svézt po zadním a po předním s Márou Matouškem a Michalem Holomkem.

No a konec pauzy patřil Foxovo skoku na čtyřkole přes „lidskou“ rampu Richarda Onkela. Ondra (Fox) je magor, to se ví už dávno, to, že skočil přes deset lidí na SFW 2 cca 22 metrů byl úlet….no a tady skočil třicet metrů přes štrůdl deseti lidí i s pochroumaným kolenem a naprosto ho to nevyvedlo z míry:)). Já byl na konci té řady cca na patnácti metrech a byl jsem nervózní jak poprvé v kriminále ve sprše. Po přestávce mi už bylo jasné, že musíme zatraceně pohnout než začne pršet. To se bohužel moc nepovedlo. Odjeli dva, tři kluci a začalo lít jak z konve. Čáry z interiérového primalexu tvořily kouzelné obrazce v kalužích vody a zvuky dopadajících kapek do prázdných kelímků od piva tvořilo romantickou kulisu k chraplavému zvuku navlhlých repráků. Ale i přesto všechno nikoho ani nenapadlo ukončit soutěž. Z bezpečnostních důvodů jsme zrušili stoppie a gumování, přece jenom bezpečí jezdců je na prvním místě. To se ale vůbec nelíbilo Chmeldovi, který přijel s úsměvem na tváři na mokrém slicku a snad i díky tomu zajel ve freestylu šponu jako svině. Klobouk dolů..
Ten závěr soutěže byl vůbec samé překvápko….Mára Matoušek v tom dešti asi nějak navlhl a hodilo ho to do zkratu, protože začal používat omezovač v nebývalé míře, což dřív dělal pouze jen tak z žertu. No a teď? UUEEEE-E-E-E-E-E-E-E-E-E-E-E-E gumoval čáru 40m dlouhou omezovač neomezovač a já místo komentování na to čuměl s otevřenou hubou a nevěděl co se děje! Další ozdobou víkendu byl jako tradičně Hurvajs. Není místo v čr, kam by na SFW nepřijel a je hrozná škoda, že to tam kvůli dešti nemohl rozbalit na plné koule. Tak jako tak zkusil switchback wheelie NA BABETĚ a lidi řvali blahem. Na to konto jsem se s ním vsadil o litr, jestli příští rok zvládne switchback circle. Tak jsem zvědadavej! Na konec jsem do soutěže šel já, ale moje zadní guma tvrdá jak šutr byla proti a i kvůli tomu kolenu jsem to raději vzdal než se tam někde rozmáznout. Stálo mně to tři místa, ale to mi v tu chvíli už bylo tak nějak jedno.

Soutěžní kolo SFW 4/2010 dopadlo takto:

A celkové výsledky seriálu SFW 2010 vypadají takto

Co mně trochu mrzí je ten déšť, který zrušil moje plány na afterparty pod širým nebem, ale s tím se holt nic dělat nedalo. Za sebe chci všem jezdcům poděkovat, že byli součástí SFW 2010 a hlavně za pomoc s jeho organizací, protože bez nich by to nešlo. Zima bude dlouhá, ale SFW 2011 bude zase o něco dál.

fotogalerii najdete zde:
http://klenot­.rajce.idnes.cz/…r_We­ekend_4/
http://www.fa­cebook.com/pho­to.php?…