Street FIGHTER Weekend 2

Reportáž z akce
Autor: RUTAN
Datum: 11.6.2010–13.6.2010

Úvodem musím říct, že na tento SFW jsem se mimořádně těšil už dlouho předem. Šlo o jeden ze dvou dílů, na který měla přístup široká veřejnost a hlavně mělo přijet opravdu hodně kaskadérů. Samozřejmě jako pokaždé úspěch celé akce závisel hlavně na počasí, které vyšlo až neuvěřitelně. To hlavně díky místu, na kterém se SFW konal – Letiště Krásno u Sokolova. Tahle zemědělská asfaltová pětistovka je specifická v tom, že je více než 800m. n/m a díky rázu okolní krajiny tam prší opravdu málokdy. To se potvrzovalo v průběhu celého víkendu – kolem se honily vodou nacucané mraky a zavlažovaly všechno kolem, ale na letišti spadlo jen pár kapek. Když jsme byli asi 5km od cíle, tak jsem nevěřil, že v takovém terénu nějaké letiště může vůbec být. Sklon okolních svahů, kde se i veverky musí jistit aby se nezabily a stoupání v serpentinách, ve kterých málem dokonal ten náš Motha-fucka ghetto khár mi prostě typické okolí letiště nepřipomínal. Akce se konala tady, protože pár amigos ze západu to měli doteď na každou akci minimálně 250km, tak jsem vyslyšel jejich prosby a jeden díl jim dal sem.
Jako tradičně jsem cestoval s Vodou, ale tentokrát se mi nepodařilo sehnat dodávku. Protože ale Pavel dokáže zachránit každý průser, tak vytrhl zadní sedačky ze svého Accenta a bylo po problému. Lidi přál bych Vám to vidět jak vypadá Hyundai Accent 1,3i, do kterého se sbalí dva kaskadéři včetně grilu, dvou sudů piva, kompresoru, elektrocentrály a hromady dalších nezbytností. Jako když táhnou cikáni….teda pardon…Rómové… Zadek káry 5cm nad zemí, po dálnici místy na trojku aby udržela 80 do kopce a při jednom protivětru na rovině jsme museli řadit čtverku To ale nic nebylo v porovnání s Tomášem „Hurvajs“ Urválkem, který jel Z OPAVY (530km) a babetu složil do kufru sedanu! Doporučuju studenou, teplou a šup do klece!
Na místo jsme dorazili kolem čtvrté a začali jsme s přípravama. Postupně se začali sjíždět kaskadéři, slunce pálilo, no prostě paráda. Načmáral jsem tradiční Rutometr, Rutočtverec a zbytek umění na plochu pro soutěže, zatloukly se kolíky a posekala tráva kolem plochy. Naivně jsem si myslel, že 105m na stoppie bude stačit, ale pak přijel Mára Matoušek, vystřihl tam v tréninku pokus přes 120 (slovy STO DVACET) metrů a museli jsme tam ještě 20m přidat. Trénovalo se až skoro do tmy, pak nám to Kamil zatrhl. Tak jsme v podstatě všichni přepli do nouzového režimu (pivo, steak, Morgan, pivo, pivo, Morgan a spát).

Ráno klasický „zombie look“, za krkem seděla opice a mlátila kladivem do lebky….trvalo mi dobře hodinu, než jsem začal aspoň rozeznávat barvy. Od té chvíle mi ale skončil volný režim, protože se muselo všechno začít chystat. Kamil to tam ale měl pevně v rukou ,takže chvílemi byl čas i na to si zopakovat všechny chyby, které jsem chtěl udělat v soutěži. Program jsme zahájili lehce před třetí exhibicí Chucka Norrise mezi kaskadéry – Martina Krátkého a Oty Hrubeše. Kouzelné duo zabíjáků, kde jeden už napočítal do nekonečna a druhý vypil vodu z kohoutku na ex to tam krutě rozbalilo a všichni co tam byli jenom kroutili hlavama. Bylo to odvážné nasadit laťku hned na úvod programu takhle vysoko, ale nakonec to nebylo na škodu. Kraťase jsem ještě ukecal ať si zkusí nanečisto soutěžní disciplínu koleček po zadním na čas a myslím na druhý pokus zrušil rekord Máry Matouška o 2,8s. Při odjezdu se ještě ušklíbl, že by to šlo ještě o 2× rychleji a jel si zase jezdit ty svoje opičárny.

Soutěžní část jsem zahájil já a spokojený s tím teda vůbec nejsem. Povinné prvky ještě tak nějak joo, ale freestyle opravdu nee. Klasická nervozita, hromada chyb a kompletní vokno co bych ještě mohl dát za triky + crash = hrůza. Výborně zajel Chmelda, Sporťák a hlavně Maty, který zlepšil odminule v podstatě úplně všechno. Mára Matoušek bohužel svůj 123m dlouhý tréninkový pokus ve stoppie nezopakoval, ale i tak mu „pouhých“ 89m stačilo na druhé nejdelší stoppie za Chmeldou, který dal 97m. Nejlepší výkon v jízdě pomalosti po zadním kole předvedl Tomáš „Hurvajs“ Urválek na Babetě. Ale udělal to neskutečně – rekord posunul o 1,3 s na novou hodnotu 19,47s! V exhibici několikrát dokázal na zadním kole i na pár sekund skoro zastavit, no zkrátka neskutečné jakou ten kluk má rovnováhu!
Zhruba po odjetí půlky startovního pole jsme dali malou přestávku, kterou vyplnil Richard Onkel s jeho rampou smrti. To, že si pacient vleze po nájezdovou rampu, kterou drží ve sklonu rukama, to je samo o sobě úchylné, ale dá se to pořád ještě nějak zkousnout. Ale to, že Fox sedne na čtyřkolku a skočí na tom dva metry do vzduchu a 22m daleko, to už mi fakt hlava nebrala. Tenhle pokus se mu povedl poté, co jsem vytáhl 10 lidí z publika, naskládal je tam na a on se asi pro sichr nějak víc rozjel nebo co.
Video (v kvalitě, jako průměrné záběry ufa nebo yettiho) z tohohle je ZDE
Každopádně ne nadarmo má Fox příjmení Vorel, protože letěl vzduchem opravdu jako pták. Pak jsem tam chtěl přidat ještě dalších 10 lidí, ale to už mi kluci rozmluvili a možná to bylo dobře:) Do přestávky jsme ještě kromě dalšího vystoupení Kraťase, Oty Hrubeše a Máry Matouška stihli nacpat dvě další soutěže pro diváky. První byl „Stoppie jackpot“, kdy diváci tipovali kolik Chmelda ujede s 50m rozjezdem po předním, tip měl hodnotu 50,–Kč a celý jackpot vyhrál ten, kdo byl nejblíž. První tři tipy byly 150m, 120m a 100m a Bohoušovi z té důvěry skoro zaskočilo Každopádně s 50m rozjezdem dal (krásných) 76m a jackpot šel do kapsy drobné blondýnky, která tipovala 75m.
Po přestávce jsme dokončili soutěžní část, ve které lidi rozdováděl hlavně Duivan s jeho výmyky na hrazdě upevněné k Mztě + trik, kterému říká „Komár“.

Soutěžní výsledky druhého kola SFW vypadají takto:

Dílčí výsledky freestylu takto:

A souhrnné výsledky pro ročník 2010 takto:

Po dokončení soutěží na plochu vtrhli zase profíci a tentokrát tam bylo sakra těsno: Mára Matoušek, Mára Černý, Martin Krátký, Aleš Babka a Sporťák tam v rámci zakončení naposledy zajezdili pro lidi a následovala hromadná a nekompromisní asfaltová pomsta doprovázená kouřovými signály, které musely být vidět snad i z vesmíru.
Poděkovali jsme cca třem stovkám diváků za návštěvu a dav se pomalu začal rozcházet. To jsem ještě netušil, že ta hlavní sranda teprve přijde…
Před setměním jsem si ještě chtěl zatrénovat a zjistil jsem, že mi Daytona opět nejede kvůli poruše nějakého čidla (zase TPS jak jsem poté zjistil), tak jsem si půjčil od vody krutofároše s řidítkama doleva a betonovou spojkou a díky Sporťákovo a Schimpiho intenzivní instruktáži jsem konečně pochopil co musím nejdřív vypilovat, než se budu schopný pustit do tréninku koleček po zadním.
Jak se připozdívalo a ubývalo piva ze sudu, zábava začínala gradovat. Nejdřív přijel na pitbiku Pavel Korych a na laně za sebou táhl hromadu větví na oheň. No nenapadlo mně nic lepšího, než si na ty větve sednout a jedém. Drželo to asi dvacet metrů a pak ŘACH, kotrmelce a většinu větví jsme už aspoň nemuseli lámat na oheň. Adrenalinu a logického uvažování jsem ale měl pořád nedostatek tak jsme stanovili nový rychlostní rekord v jízdě na kompresoru, opět zakončený brutální držkou. Co je teda trochu na ho…o je, že ten kompresor nějak nefunguje, ale sranda to byla! Pominu-li excesy typu 5 lidí na skůtru + já tažený jak hadr za hrazdu nebo „běh Jana Palacha“ tmou s hořící pneumatikou na klacku (na což si nepamatuju), tak se tu noc už skoro nic nestalo. Ráno jsme akorát Jeda zamknuli v ToiToice a měl hroznou kliku, že jsme ji nedokázali naložit na vozík, abychom ho trochu povozili po ploše.
Posnídali jsme, uklidili jsme to tam a rozjeli se domů.

Závěrem chci a musím poděkovat následujícím lidem, bez kterých by se tato MEGA akce nekonala:

Kamil Křivka + Vlasta Maška – za obrovskou pomoc při organizaci

Publiku – opravdu dlouho jsem nezažil takové publikum, které se nestydělo a opravdu bylo slyšet.

Majitelce letištní plochy, paní Jílkové.

Starostce obce Krásno, paní Sidorjakové.

Těším se na SFW3 na konci Července. Pokud vítr a Alláh dá, tak v Tchořovicích.

RUTAN

Video: ZDE
Fotogalerka ZDE

a ZDE